spacer
spacer search

R43
stránky věnované problematice stavby rychlostní komunikace R43

Search
spacer
Problém R43
Hlavní menu
Úvodní stránka
PETICE
Tucet argumentů k R43
Aktuálně
Nová situace - ČR v EU
Dopravní význam R43
EU a TEN
R43 a vláda ČR
Územní plán BSRA
Návrh úz. prognózy JMK
Generel dopravy JMK
Územní plán Brna
Zaznělo v médiích
Kontakty
Občanská sdružení
Troubsko
 
R52 - Mikulovsko
 
SZ okruh Prahy - 1
SZ okruh Prahy - 2
 
Rychlostní silnice R35
Rychlostní silnice R49
 
Decin a D8
Dálnice D3
 
Úvodní stránka

Podrobnější námitky k Návrhu územní prognózy JMK
B26.

Na straně 51 je klíčový text o R43 a je zde uváděno, že byly posuzovány tři varianty (bystrcká, Boskovickou brázdou a tzv. varianta F1). Zásadním problémem Návrhu územní prognózy, který ji diskvalifikuje, je fakt, že tyto tři varianty nebyly posuzovány seriózně. Toto je třeba napravit.

B27.

Varianty bystrcká a F1 neměly být de facto posuzovány vůbec, protože obě jsou trasovány v některých svých částech hustou a souvislou výstavbou. Přitom podle vylučující podmínky dané platnou normou ČSN 7š 6101, článek 5.4.1, se "průtahy sídelními útvary s hustou a souvislou zástavbou zásadně nenavrhují". Zpracovatelé územní prognózy zcela opomněli tuto kardinální skutečnost danou platnou českou normou ČSN 73 6101 a toto je třeba napravit.

B28.

Je až neuvěřitelné, jak neseriózně a neprofesionálně postupovali zpracovatelé Návrhu územní prognózy, když na několika řádcích dokázali slovní ekvilibristikou natvrdo vyloučit variantu F1 a doslova jedním dechem doporučit variantu dálničního průtahu jedním z největších brněnských sídlišť Bystrcí, těsně trasovanou okolo Kníničské přehrady, narušující městskou část Brno-Kníničky a velmi těsně trasovanou okolo Jinačovic. K tomu jim stačily tři negativní argumenty, které však současně a ještě silněji platí jako negativní pro trasu bystrckou, kterou však slovní ekvilibristikou zpracovatelé doporučili jako závaznou. Toto je nepřípustné.

  • Prvním uvedeným negativním argumentem pro F1 je, že trasa F1 klade "značné technické nároky na zkapacitnění". Trasa F1 přitom podstatnou částí své trasy navazuje na existující čtyřproudou I/43, již dříve doporučovanou MŽP v rámci jednání o vládním usnesení č. 741/1999 (viz příslušná důvodová zpráva a připojené stanovisko MŽP). Tento negativní argument je však v realitě ještě výrazněji negativní pro bystrckou variantu než pro F1. Zkapacitnění bystrcké varianty by bylo rozsáhlé a bylo by nutné jej provést v rámci stísněného prostoru třicetitísícové Bystrce, kde je dnes sice krátký úsek čtyřproudové komunikace s neomezeným přístupem, nicméně pro transevropskou komunikaci (a to ať již R nebo D) by se z toho musela stát komunikace s omezeným přístupem. Zásadním problémem je také vytvoření křižovatky začínající jako šestiproud na mostě před přehradní hrází a stále nedocilující parametrů standardní mimoúrovňové křižovatky. To je snadno vidět na dokumentaci předkládané Ředitelstvím silnic a dálnic pro současně probíhající posuzování dokumentace EIA.
  • Druhým uvedeným negativním argumentem pro F1 je, že trasa F1 "klade značné technické nároky na úpravu stávající trasy v průchodu urbanizovaným územím, včetně nutnosti chránit stávající zástavbu protihlukovými opatřeními". Trasa F1 přitom podstatnou částí své trasy vede územím bez urbanizace či jen s relativně nízkou hustotou urbanizace. Tento negativní argument je však v realitě mnohem výrazněji negativní pro bystrckou variantu než pro F1. Bystrcká trasa totiž prochází středem jedné z největších brněnských městských částí, třicetitisícovou Bystrcí, prochází po okraji hlavní brněnské rekreační zóny - Kníničské přehrady s hustou rekreační zástavbou, narušuje zóny čistého bydlení v městské části Brno-Kníničky s velkou a intenzivně se rozvíjející nově povolenou zástavbou a vážně ohrožuje obec Jinačovice. Protihluková opatření, a to jen na části trasy přes Bystrc, nyní navrhovaná Ředitelstvím silnic a dálnic pro posuzování EIA, jsou evidentně za miliardové náklady, neboť se zde navrhuje tunel o délce přes 1.5 km a to stále nestačí, protože mimoúrovňová křížení v Bystrci a těsně za Kníničkami nelze technickými opatřeními opatřit a ve stávajícím stavu by bylo nutno doplnit další velmi rozsáhlá protihluková opatření pro otevřené úseky R43 v prostoru Kníniček, Jinačovic a Rozdrojovic. V dokumentu pro EIA (duben 2004) je uvedena cena varianty bystrcké přes 10 miliard Kč, t.j. o třetinu (o 2.4 miliardy Kč) vyšší než cena F1.
  • Třetím uvedeným negativním argumentem pro F1 je "neexistence doprovodné trasy". Tento negativní argument je však v realitě mnohem výrazněji negativní pro bystrckou variantu než pro F1. Bystrcká trasa totiž prochází středem jedné z největších brněnských částí, třicetitisícovou Bystrcí, a pak velmi náročným přemostěním kříží řeku Svratku přímo pod přehradní hrází. Vybudování neexistující doprovodné trasy v useku Bystrc - Kníničky je prakticky nemožné. Problematické by to jistě bylo i přes vlastní městskou část Bystrc.
B29.

Navíc pro F1 zpracovatelé Návrhu územní prognózy uvádějí dva kladné argumenty a tyto staví F1 nad variantu bystrckou. Nutno řádně zhodnotit.

B30.

Je tedy absolutně nemožné přijmout závěry zpracovatelů Návrhu územní prognózy a doporučit bystrckou trasu jako lepší než trasu F1. Navíc obě trasy jsou nevhodné dle kategorické vylučující podmínky dle platné státní normy ČSN 73 6101. Toto je třeba respektovat.

B31.

Zpracovatelé Návrhu územní prognózy bez podrobnějších argumentů a jen s lakonickým odvoláním se na Generel dopravy uvádějí, že zpracovatel Generelu dopravy došel k závěru, že z dopravního hlediska jsou varianty s trasováním R43 Boskovickou brázdou méně vhodné než subvarianty s R43 přes Bystrc. Toto tvrzení je absolutně nesprávné. Brno totiž dodnes nemá žádnou obchvatovou trasu pro tranzitní dopravu a tak 100 procent tranzitní dopravy (t.j. z hlediska Brna těch vozidel, která nemají začátek jízdy, konec jízdy nebo obojí v Brně) prostě projíždí některou částí města Brna. Navíc lze snadno nahlédnout, že velká většina vybudovaných čtyřpruhových komunikací v městě Brně a i nově budované mimoúrovňové křížení v Pisárkách nevytvářejí nic jiného než průtahy pro tranzitní dopravu přes Brno. Vybudování R43 přes Bystrc či v trase F1 by neodklonilo z intravilánu města Brna ani jedno jediné tranzitní vozidlo, protože by jen vznikly další možnosti, jak by tranzitní doprava mohla projíždět Brnem. Došlo by jen ke zničení stávajících i budoucích zón čistého bydlení a zavlečení tranzitní dopravy do těch dalších městských částí, které byly tohoto chybného územního plánováni doposud ušetřeny. Tvrzení v Návrhu územní prognózy je nutné uvést na správnou míru.

Odklonit z Brna je možno jen tranzitní dopravu (viz definice výše), ostatní vozidla principiálně odklonit nelze. Odlehčit celému Brnu a všem jeho částem od tranzitní dopravy je tedy možno pouze plnohodnotnou obchvatovou trasou dálničního typu, t.j. trasou, která by neprocházela žádnou městskou částí a naprosto plně míjela intravilán města Brna a zejména jeho urbanizované části v takové vzdálenosti, aby žádná městská část nebyla zatěžována hlukem od tranzitní dopravy. Nejbližší možnou trasou je trasa Boskovickou brázdou (ve které je R43 již stejně trasována od Kuřimi k severu).

B32.

Závěr zpracovatele Generelu dopravy o dopravní nevýhodnosti trasy R43 přes Boskovickou brázdu je naprosto chybný a dokazují to i jeho vlastní numerické údaje. Pro subvarianty Boskovickou brázdou prognózuje Generel dopravy přes 20 tisíc vozidel denně. To znamená přes 20 tisíc vozidel odkloněných z prostoru intravilánu města Brna. To by byla pro Brno ohromná pomoc v porovnání s NULA vozidly odkloněnými z intravilánu Brna pro varianty bystrckou a F1 a při cca 25 - 30 tisících vozidlech dnes zatěžujících I/43 v prostoru Kuřim - Řečkovice. Dále je potřeba si uvědomit, že 20 tisíc vozidel denně je mnohem více než byla zátěž hlavní dálnice D1 před rokem 1990 a je to i dnes podstatná část z cca 30 tisíc vozidel na D1 v prostoru mezi městskými aglomeracemi. Tedy s formulací o dopravní nevýhodnosti trasování R43 Boskovickou brázdou lze jen kategoricky nesouhlasit a územní prognózu je nutné přepracovat tak, aby byla seriózně zpracovaná.

< Předch.   Další >
spacer
Aktuálně
V médiích

Copyright 2000 - 2005 Miro International Pty Ltd. All rights reserved.
Mambo is Free Software released under the GNU/GPL License.
spacer